Sorry, the web has moved. The new address is http://www.czex.cz/zbartos

Karnische Alpen (5.7. - 9.7.99)
Zdeněk Bartoš

Podrobnější informace dodám časem.

Jde o pohoří ležící na hranicích Rakouska a Itálie, dále na východ na ně navazuje pohoří Karavanky, jižně v Itálii je předhůří Dolomit (např. pro lyžaře známý masív M. Rinaldo - 2473 m n.m. ležící nad zimním střediskem Sappada), severně za řekou Gail leží Lienzer Dolomiten a Gaitaler Alpen, západně sousedí se Sextnerskými Dolomity.

Jeli jsme z Brna přes Mikulov do Vídně a odtud po dálnici přes Graz, Klagenfurt, Villach, před hraničním přechodem do Itálie (Arnoldstein-Tarvisio) doprava do údolí řeky Gail, směr Hermagor. Tímto údolím po okresce až do obce Kotschach-Mauthen. Zde vlevo směrem na hraniční přechod do Itálie (sedlo Plockenpass - 1360 m n.m.). Asi 2 km před hraničním přechodem odbočuje doprava do lesa lesní štěrkovitá cesta k chatě Untere Valentin Alm Hutte (1220 m n.m.) - docela slušný stoupák, málem jsem to nevyjel. Sem je to z Brna cca 600 km. Protože jsem ale jeli dvěma auty, rozhodli jsme se nechat to druhé auto na předpokládaném konci naší trasy (v sedle nad pramenem řeky Gail, nad vesnicí Obertiliach, na druhé straně sedla leží ves Kartitsch a dále se tím směrem dá jet do města Sillian či Lienz), a tak jsme ještě museli s kamarádem absolvovat šílenou ralley úzkou silničkou s četnými zatáčkami z Kotschach-Mauthen podél řeky Gail, přes ves Maria Lugau až do výše uvedeného sedla (cca 1500 m n.m.) a s jedním autem zase zpět (cca 80 km, 2,5 hod.). Při zpáteční cestě z hor domů jsem již jel ze sedla raději na západ a pak přes Lienz, než abych se znovu trápil v těch serpentinách podél řeky Gail.

Používal jsem mapu 1:50 000, Freytag&Berndt č. WK 182, Lienzer Dolomiten, Lesachtal

Kopie mailu z 27.6.01:
Taboriste c. 3 - sedlo Luggauer Torl je bez vody (je tam jen jakesi spinave vysychajici jezirecko). Vynesli jsme tam vodu (cca 3 l na osobu - na vecerni a ranni vareni, hygienu a na nasledujici cestu hrebenem az do sedla Tiliacher Joch) od chaty XY, lezici kousek na Z pod sedlem Glogo Veranis/Ofner Joch.

Taboriste c. 4 - sedlo Tiliacher Joch ma vodu dost vzdalenou. Nejlepsi je jit ze sedla smerem do Italie po sirsi vojenske ceste z kamenu a po cca 500 m sejit z cesty doprava dolu, do uzkeho udolicka. Dalsi moznost je jit na italskou stranu bez cesticky primo po svahu ze sedla dolu. Casem kapky vody vytvori praminek, ktery se da nabrat....

Linky k tématu:
Alpenverein Obergailtal
Karnské Alpy 98 od Pavla Chaloupky


Naše tábořiště č. 2 v bezodtoké proláklině (1950 m). Malý pramínek vody vytéká na úpatí zastíněné hory Kreuzleithohe (2160 m). Vlevo sedlo Niedergailer Joch (2003 m).


Vlevo hraniční hora Creta di Bordaglia/Kreuzen (2175 m), jezírko uprostřed je uměle vytvořené a nebylo na naší mapě (jinak bychom určitě měli tabořiště č. 2 tady). Voda z něj, a z bezodtokého údolíčka, po pár metrech mizí v propadání. Vpravo hřeben stoupající k vrchu Wolayerkopf (2472 m).


Výstup do sedla Luggauer Torl. V pozadí travnaté sedlo Glogo Veranis/Ofner Joch (2011 m), odkud jdeme, nad sedlem vrch M. Navastolt (2321 m), vpravo M. Avanza (2481 m).


Stavění mé milované Gemičky 3L (r.v. 1990) kousek pod sedlem Luggauer Torl (cca 2200 m), na tábořišti č. 3. V pozadí zleva M. Fleons/Rauden Sp. (2507 m) a opět Glogo Veranis/Ofner Joch (2011 m), M. Navastolt (2321 m) a M. Avanza (2481 m).


Zapadající slunce, které proniklo četnými mraky, částečně osvětluje M. Navastolt (2321 m) a M. Avanza (2481 m).


Pohled z vyhlídky nad sedlem Luggauer Torl do údoli řeky Gail a na divoké věže Lienzer Dolomiten. Zleva nejvyšší je Kreuzkofel (2694 m) a Eisenschuss (2615 m).


Pohled z hřebene jižním směrem na začátky Dolomit. Vlevo skupina M. Rinaldo (2473 m).


Pohled z hřebene na západ. Zleva Croda dei Longe (2523 m), v pozadí Sextnerské Dolomity, Cima Palombina/Porze (2599 m) a Barnbadeck (2430 m), odkud jsou dvě následující fotky.


Pohled z Barnbadecku (2430 m) na západ. Zleva Cima Palombina/Porze (2599 m), sedlo Porze Sch. (2363 m), nad sedlem v pozadí Sextnerské Dolomity, dále vpravo od sedla Cima Vallona/Wildkarleck (2532 m), Gr. Kinigat (2689 m). Na tuto fotku navazuje vpravo fotka následující.


Pohled z Barnbadecku (2430 m) na západ. Snímek navazuje na levé straně na předchozí fotku. Zleva Cima Vallona/Wildkarleck (2532 m), Gr. Kinigat (2689 m), sedlo Heretriegel (2170 m), Heretkofel (2438 m).


Naše tábořiště č. 4 (2100 m). V pozadí sedlo Tiliacher Joch (2094 m).


Cima Palombina/Porze (2599 m) a naše tábořiště č. 4 (2100 m) u sedla Tiliacher Joch (2094 m).


Pohled do údolí Leitner Tal s plesy Untere Stuckensee (1928 m) a Obere Stuckensee (2052 m). Vrch nad údolím se jmenuje Heretkofel (2438 m) a placaté široké sedlo vpravo pod ním, odkud jsme do údolí sestoupili, je Heretriegel (2170 m).


Připomínky k této stránce pošlete na adresu: zdbartos@seznam.cz


[ Domovská stránka Z. Bartoše ]


Jste návštěvníkem této WWW stránky

od data uvedeného na počitadle mé Home Page.