Akci v Brentě jsem (mám zkušenosti s ledovci i Via ferratami) absolvoval s manželkou (v roce 1997 měla 33 let, má dobrou fyzičku a zkušenosti s Via
ferratami, byla však bez zkušeností s ledovci) a s cca 22-tiletým správcem
el. konference Montana Martinem Mokrejšem (má dobrou fyzičku a
zkušenosti s ledovci, byl však bez zkušeností s Via ferratami).
Batohy při
prvním výstupu na hřeben měly cca 28 kg, při hvězdicových túrách
ze základny jsme my muži nesli cca 14 kg, manželka cca 8 kg.
Během chůze jsme se nijak nehonili, ale ani neloudali.
Následující popis vychází z předpokladu, že si čtenář (zájemce
o chození v Brentě) již obstaral výborného průvodce od Roberta
Oberarzbachera (Dolomity - jih, Kompass-Alpy, 1994) a má
i odpovídající mapu v měřítku min. 1:50 000 (např.
Freytag&Berndt WKS 11). Ovšem pozor ! Čas v průvodci je myšlen
zřejmě pro lidi jdoucí s batohem, ve kterém mají jídlo na 1 den,
cca litr vody, oblečení proti dešti a chladu, cepín, mačky
a lano. Tímto časem se tedy nelze řídit, půjdete-li s batohem, ve
kterém bude stan, spacák, vařič, oblečení, pití, mačky, cepín,
lano, a jídlo na více dní !!
Je nutné ještě zdůraznit, že začátkem července může být ve výše
položených polohách (nad cca 2600 m), v zastíněných severních
a východních žlabech ještě sníh (sníh může také v průběhu akce
napadnout !), který znemožní použití na Via ferratách
instalovaných řetězů a jiných pomůcek (což se stalo i nám
a nemohli jsme proto projít Via ferratu Bocchette Alte). Řiďte se
proto informacemi místních správců chat, kteří vám ochotně sdělí
možnosti průchodu jednotlivými Via ferratami. V každém případě si
s sebou vezměte mačky, cepín a lano (viz Vl. Procházka ml.: Bezpečně ve sněhu a ledu a Vl. Procházka ml.: Bezpečně na Via ferratách).
1. den: Carisolo (808 m n.m.) - v cca 12:30 odchod severovýchodně
po zn. č. 19 a 323 k Malga Brenta Bassa (1265 m) - po zn. č.
323 ke spodní stanici nákladní lanovky (cca 1380 m), vedoucí na
chatu Rif. Maria e Alberto ai Brentei (příchod v cca 18:30).
2. den: spodní stanice nákladní lanovky (1380 m) - v 9:00 odchod
na Rif. Maria e Alberto ai Brentei (2182) po zn. č. 323, příchod
na neoficiální tábořiště poblíž chaty v cca 12:00 (tábořiště je
asi tak 250 m jižně od chaty Rif. Maria e Alberto ai Brentei , je
přístupné po zn. č. 392 a spaní zde nám bylo tolerováno - stany
jsme měli postavené i přes den, já jsem si pro jistotu zamykal
vchod; cca 100 severně od chaty, pod cestou, kudy vede značka
č.318, je pramen pitné vody - POZOR, v Brentě jde zřejmě o jediné
místo s pramenitou pitnou vodou v takovéto nadmořské výšce,
většina potoků pramení ve výškách kolem 1700 m n.m., voda na
záchodech vysokohorských chat je Italy označována jako nepitná,
pitnou vodu si lze v chatách koupit, ale zřejmě dost draho). Po
příchodu na tábořiště následovalo stavění stanů, oběd - ve 14:00
odchod na túru s "lehkými" batohy po zn. č. 318 (tato cesta není
ve výše uvedeném průvodci popsána, proto se o ní krátce zmíním:
jak je patrné i z mapy, cesta vede asi od výšky 2300 m n.m. po
ledovci, a to poměrně strmě, v době naší akce však na ledovci
ležela ještě vrstva sněhu, takže po cca deváté hodině, jak sníh
teplem rozměkl, bylo možné vystupovat i sestupovat tudy i bez
maček a cepínu, moc bych na to ale nespoléhal) do sedla Bocca di
Brenta (2552 m) - Rif. Pedrotti (2491 m) - Sentiero Osvaldo Orsi
- Bocca di Tuckett (2648 m) - Rif. Tuckett (2271 m) - po zn. č.
328 na rozcestí (2048 m) - po zn. č. 318 na tábořiště (2182 m),
příchod v 21:00. V závěru této trasy Martin poznal, co s člověkem
udělá nedostatečné doplňování cukrů během fyzického výkonu.
Přestože je o cca 10 let mladší než moje manželka, nebyl schopen
jít stejně rychle jako ona. Proto si těch sladkostí berte na túru
raději více.
3. den: tábořiště (2182 m) - v 9:00 odchod na túru po zn. č. 392
- Sentiero Martinazzi; jde o Via ferratu ve výše uvedeném
průvodci nepopsanou, proto se o ní zmíním více: od tábořiště se
na ni dostanete po zn. č. 392, klesnete na údajné (zn. č. 391 se
mi v terénu nepodařilo najít) rozcestí značek (2050 m) a pak již
stoupáte (zn. č. 327) po kamenitém chodníku a sutí až k počátku
ledovce Vedretta dei Camosci. Během naší návštěvy byl ještě
ledovec pod vysokou vrstvou sněhu, takže nemohu sloužit
informacemi o množství a šířce trhlin, ale mačky, cepín i lano se
vždy hodí - minimálně jako tréninková zátěž. Po ledovci zpočátku
poměrně mírně vzhůru až ke skále na levé, západní, straně
ledovce. Zde začíná krátký, ale strmý skalní výstup zajištěný
lany a kramlemi (tady se Martin poprvé v životě potkal s Via
ferratou a než se naučil "v tom chodit", moje manželka se mu opět
vzdálila). Další úsek od skal až do sedla vede přijatelně strmě
opět po ledovci - Bocca Camosci (2770 m), příchod ve 12:00
- bezproblémová část Sentiero dell' Ideale - Rif. 12 Apostoli
(2488 m) - Sentiero Ettore Castiglioni, Bochetta dei Due Denti
(2859 m), Rif. S. Agostini (2410 m) - po zn. č. 320 na Rif.
Pedrotti (2491 m) - Bocca di Brenta (2552 m) - po zn. č. 318 na
tábořiště (2182 m), příchod v 21:30.
4. den: tábořiště (2182 m) - odchod v 10:00 po zn. č. 318 a 328
k Rif. Tuckett (2271 m), příchod ve 12:00 - Sentiero SOSAT
(nejvyšší bod cca 2450 m), příchod na konec Via ferraty SOSAT
(2400 m) v 15:00.
Dále po značené cestě kousek směrem na Rif.
Alimonta až k rozcestí, kde vpravo strmě do kopce odbočuje zn. č.
305. My, pod vlivem mapy, jsme šli stále dále údolím, avšak
v mapě uvedená značka není v terénu patrná, takže jsme se pak
museli drápat strmě vzhůru sutí na používanou stezku, vedoucí
z Rif Alimonta. Je proto asi lepší na výše uvedené křižovatce
odbočit doprava k chatě Rif. Alimonta a teprve na chatě se
napojit na Sentiero Oliva Detassis (zn. č. 396). My jsme se
pohybovali ve směru od Rif. Alimonta na ledovec Vedr. Brentei
(v průvodci zmiňovaný nástup [nadmořská výška nástupu je cca
2620 m] z ledovce na exponované a dlouhé žebříky je z ledovce
špatně vidět,
takže pokud není cesta na ledovci vyšlapaná,
doporučuji orientaci podle busoly), pak do sedla Bocca Bassa dei
Massodi (2790 m), na západní hřeben, vybíhající z Cima Molveno
(2890 m), na ledovec Vedr. dei Sfulmini a zpět k Rif. Alimonta
(2600 m), příchod v 18:00 - po zn. č. 393 na tábořiště (2182 m),
příchod v 19:00.
5. den: tábořiště (2182 m) - odchod v 8:00 po zn. č. 393 k Rif
Alimonta (2600 m), příchod v 9:00 - Bocchette Centrale, nejvyšší
bod 2800 m, příchod na konec Bocchette Centrale ve 13:00 (2500 m)
- Bocca di Brenta (2552 m) - Rif. Pedrotti (2491 m), odchod odtud
ve 14:00 - Sentiero Livio Brentari, nejvyšší bod sedlo P.
l'Ideale (2946 m), strmé klesání ze sedla P. l'Ideale vyžadovalo
lano, jištění bylo pod sněhem (a moje manželka se docela bála) - rozcestí
(2660 m) nad Rif. S. Agostini - těžká část Sentiero dell' Ideale
- Bocca d' Ambiez (2871 m), ze sedla na západ velmi strmé
klesání, během naší návštěvy byl svah vysněžený, jistící kovové
lano o délce cca 100 m visí volně dolů, na konci je jen menší
uzel, který může projít okem karabiny !
Dále po ledovci Vedr. dei
Camosci k tábořišti (2182 m), příchod v 21:30, cca hodinové
čekání pod kamenem v bouřce.
6. den sušení věcí do 14:00, pak opět déšť, "gaučing" ve stanu na
tábořišti
7. den: tábořiště (2182 m), sušení, kompletní balení - odchod
v 9:30 s plnou polní (ale lehčí než na začátku) po zn. č.318
k Rif. Casinei (1825 m) - po zn. č. 376 k salaši nad Cascate Alte
v údolí Vallesinella (cca 1680 m) - po zn. č. 382 k rozcestí
(2100 m) - po zn. č. 331 k tábořišti č. 2 (2070 m), cca 1 km
jihovýchodně od Lago Spinale, příchod v cca 14:30 (šlo o jakýsi
přírodní amfiteátru na kouzelné loučce plné květin, ale bez
pramenité vody - voda ze záchodu chaty Rif. M.O. Graffer [2261 m]
byla dost vysoko a daleko a nevypadala vábně - při troše štěstí
ji ale lze pít bez smrtelných následků. Taky, jak se teď koukám
do mapy, by bylo možné sestupovat ze zmiňovaného tábořiště č. 2
pro vodu do údolí Vallesinella, potok poblíž značky je v cca
1850 m n.m.). Po příchodu na tábořiště č. 2 následovalo stavění
stanů, v 15:30 déšť, v 16:30 odchod bez batohů na průzkum k Rif.
Graffer (2261 m), voda na tamějším záchodě má visačku Non potable
(nepitná) - tábořiště č. 2 (2070 m), příchod v 18:30.
8. den: tábořiště č. 2 (2070 m) - odchod v 9:00 - Rif. Graffer
(2261 m) - po zn. č. 315 na sedlo Groste (2442 m) - Sentiero
Gustavo Vidi, nejvyšší bod cca 2580 m - Rif. Graffer (2261 m)
- tábořiště č. 2 (2070 m), příchod v 13:00, kompletní balení,
odchod v 14:30, sestup do Madonny (cca 1650 m) po zn. č. 315,
příchod v cca 17:00.
Pohled ze značky č. 328 na chatu Rif. Tuckett (2271 m n.m.), na vrcholy Campanille di Vallesinella (2946 m n.m), Castelletto sup. (2700 m n.m.), Cima Sella (2917 m n.m.), na ledovec Vedretta di Brenta inferiore a na sedlo Bocca di Tuckett (2648 m n.m.)
Doba
chůze včetně přestávek (s těžkými batohy): cca 6 hod., délka: cca
12 km, převýšení: cca + 572 m.
Doba chůze včetně přestávek (s těžkými batohy): cca
3 hod., délka: cca 4,5 km, převýšení: cca + 802 m.
Doba chůze
včetně přestávek (s "lehkými" batohy): cca 7 hod., délka: cca
14,5 km, převýšení: cca + 661 m, - 661 m.
Celkem: 10 hodin, 19
km, + 1463 m, - 661 m.
Doba chůze včetně přestávek
(s "lehkými" batohy): cca 12,5 hod., délka: cca 17,4 km,
převýšení: cca + 1233 m, - 1233 m.
Jižní konec Via ferraty SOSAT. Pohled na část Via ferraty Oliva Destassis. V pozadí zleva: Spallone dei Masodi (2999 m n.m.), ledovec Vedretta dei Brentei, Cima Molveno (2910 m n.m.) - vpravo před ní chata Rif. Alimonta (2600 m n.m.), Cima dei Armi (2951 m n.m.), ledovec Vedretta dei Sfulmini a sedlo Bocca d' Armi.
Via ferrata Oliva Destassis . Pohled od úpatí Spallone dei Massodi (zde začínají ty pověstné dlouhé a exponované žebříky) na západ, na ledovec Vedretta dei Brentei. V pozadí pohoří Adamello.
Doba chůze včetně přestávek (s "lehkými"
batohy): cca 9 hod., délka: cca 13,2 km, převýšení: cca + 758 m,
- 758 m.
Via ferrata dell' Ideale. Sestup ze sedla Bocca d' Ambiez (2871 m n.m.), na ledovec Vedretta dei Camosci. V pozadí Cima di V. Stretta (2880 m n.m).
Doba chůze včetně přestávek
(s "lehkými" batohy): cca 13,5 hod., délka: cca 12,6 km,
převýšení: cca + 1336 m, - 1336 m.
Doba chůze
včetně přestávek (s "těžkými" batohy): cca 5 hod., délka: cca
7,8 km, převýšení: cca + 390 m, - 532 m.
Doba chůze včetně
přestávek (s "lehkými" batohy): cca 2 hod., délka: cca 3 km,
převýšení: cca + 191 m, - 191 m.
Celkem: cca 7 hodin, 10,8 km,
+ 581 m, - 723.
Doba chůze včetně přestávek (s "těžkými"
batohy): cca 2,5 hod., délka: cca 7,2 km, převýšení: cca - 420 m.
Doba chůze včetně přestávek (s "lehkými" batohy): cca 4 hod.,
délka: cca 8,4 km, převýšení: cca + 510 m, - 510 m.
Celkem: cca
6,5 hodiny, 15,6 km, + 510 m, - 930.
Jste
návštěvníkem této WWW stránky
od data uvedeného na počitadle mé Home Page.