Cizí krev ano či ne ? Občas slýchám negativní názory našich chovatelů na krytí v zahra- ničí, případně využívání importovaných psů v chovu. Jistěže známe pří- pady negativní i pozitivní, nakonec podobně jako při zařazení jakého- koli plemeníka našeho či cizího. Přesto jako poradkyně případným zá- jemcům zahraniční krytí vždy doporučuji a jsem přesvědčena, že má svůj smysl. Se zárukou nemohu doporučit žádnému chovateli žádného krycího psa, zkušení chovatelé vědí, že dokonce ani opakované spojení nemusí podruhé vyjít stejně jako napoprvé. U osvědčeného plemeníka můžeme částečně usuzovat z jeho dosavadních výsledků s jinými fenami (i když mám občas pocit, že naši chovatelé nevyužívají možnosti, že mají pře- hled o výsledcích jarních svodů a bonitací a opětovně kryjí fenu psem, po kterém se vyskytuje více vad, nebo dokonce vady byly i v témže pře- dešlém spojení.). Tuto možnost obvykle nemáme u psa zahraničního, pře- stože chovatelé, kteří kryjí v zahraničí tak obvykle nečiní zcela "na- slepo". Rozhodně si však myslím, že stojí za to, chceme-li obětovat čas a finance na cestu, jet a zkusit to. Z vlastní zkušenosti vím, že někdy byla tato cesta zbytečná (nemám tím na mysli případ, kdy fena neza- březne). Ještě zajímavější pro chov je samozřejmě štěně ze zahraničí dovézt. Každé štěně je sázka do loterie, nemusí se povést ani tehdy když známe rodiče i starší sourozence. Výhodnější je dovézt štěně od- rostlé, jako to např. udělala před lety Zdena Paulíková, když dovážela slavného Felliniho from Silly s Home. U takového už máme přehled o zu- bech, velikosti a částečně i kostře a osrstění. Pro chov má větší význam dovézt psa než fenu a pokud fenu, tak pak nelitovat dalších výdajů a snažit se ji krýt opět v zahraničí, aby její cizí krev nebyla hned v první generaci "zastíněna" otcem jejích štěňat. Štěňata po cizí feně ze zahraničního krytí mají pro chov stej- ný význam jako by šlo o celý importovaný vrh. Při zahraničním krytí je samozřejmě vhodné volit psa o kterém něco víme, známe jeho chovné výsledky a víme, že především v chrupu nemá problémy, které by jeho potomstvo diskvalifikovalo z chovu. U standardních jezevčíků je dobré dbát na velikost, na kterou se "venku" příliš nehledí. V zahraničí obvykle nejsou pro chovné jedince povinné zkoušky z výkonu, rozhoduje jen výstavní ocenění, někde jen věk a prů- kaz původu. Přesto dbejte alespoň na povahu, mám zkušenosti, že jezev- čík s dobrou, vyrovnanou povahou, dobrými nervy, nemá s loveckými zkouškami u nás problémy. Našich 8 za posledních 15 let dovezených trpasličích a králičích jezevčíků (1 dlouhosrstý a 7 drsnosrstých) ab- solvovalo dohromady 21 zkoušek, čtyři z nich pak kontaktní norování. Chov našich trpasličích a králičích jezevčíků byl postaven prak- ticky na importech a zahraničním krytí a má o něco vyšší úroveň, ales- poň u dlouho- a drsnosrstých, než chov standardních rázů. Hladkosrstí pak byli velice výrazně pozvednuti především díky za- hraničnímu krytí, převážně těch, která realizovala rodina Filípkova (COBOLD v.Strazze, MINOS v.Bouren, ROYAL of Lady Joan). Přínosem byla i kdysi dovezená TAJGA Przechera ing Janovské, ANDY v.Meisterwurz T.Broma a TRUX v.d.Tomburg T.Říhy. V poslední době pak je chovně vy- užíván polský TAROT z Hetmanskiej stanicy. U dlouhosrstých se stal legendou, opěvovanou i zatracovanou, pře- devším FELLINI from Silly s Home Z.Paulíkové, který rozhodně přínosem byl a jeho štěňata se výrazně lišila od původních méně ušlechtilých českých dlouhánů. Svým dílem přispěl i jeho příbuzný JASON from Silly s Home F.Pasáka, který poslední dva roky působí jako nejvyuživa- nější plemeník v Polsku, a dále německý VAGANT v.Lindeneck. Jisté je, že holandští importi přínosem pro chov byli i přes některá negativa, jako menší ostrost a chybějící P1, tyto problémy však měla naše popu- lace dlouhánů i předtím. V chovu drsnosrstých se v rodokmenech neztratí "Němci" REMO v.Wildschütz pana Kristla, ZOBEL v.Wildensee pana Čejchana, SAMBO v.Grafengau a CONRAD v.d.Raufbude ing Weinlicha. Přínosem bylo i zapůjčení německého - do Polska dovezeného NICA v.Windmühlenberg, který zde působil čtyři měsíce (duben - srpen 1996). Absolvoval tři výstavy s výsledkem 2x CACIB, BOB, 1x r.CACIB, nakryl 9 českých s 3 slovenské feny. Z těchto fen dvě české a jedna slovenská nezabřezly, v ČR se narodilo 16 psů a 20 fenek, na Slovensku pak 6 psíků a 3 fenečky. Dva vrhy viděli pouze chovatelé, ostatní byly zkon- trolovány. U štěňat byla zjištěna 3x anomálie prutu. Na svodech bylo dosud předvedeno 14 psů a 16 fen. V současné době je v chovu zařazeno po tomto psu 5 fen a 5 psů a další fena a dva psi již mají splněné podmínky pro chov. Z nich 8 bylo ohodnoceno jako výborní (3x CACIB, CAC, r.CAC, CAJC...) a 5 velmi do- bře. Feny, které zde NICO úspěšně kryl byly 3 výborné a 4 velmi dobré. Přes některé nedostatky bylo zapůjčení tohoto psa pro náš chov nepochybným přínosem. Pracovně si jeho potomstvo nezadá s "českým cho- vem", u mnohých jedinců došlo k výraznému zlepšení hlav, osrstění a mechaniky pohybu. Přestože některé feny jsou dědičně zatížené chudozu- bostí M3, ztráta zubu se projevila jen u jedné fenky. Nikdo nemohl vědět jak se tento pes u nás prosadí, ale dnes už víme, že riziko za to stálo. V porovnání s mnohými psy, kteří jsou chovně více využíváni je procento jeho uchovněných potomků nadprůměrné. Z ostatních plemeníků po éře GERA Jesenický hvozd, ŽERTa Staccato, ERONa ze Srdečníku a dal- ších, má nejvíce chovných synů ADAR z Chrastavických lesů a FLIK z Lesní ulice (po sedmi), OGÁREK Staccato (6), AJAX z Mechové (5), ZOBEL v.Wildensee, DICK z Vanecké, FRICK Trialsport a AGAR z Deštenských skal (po čtyřech). Chov je v podstatě zkoušení různých možností a tak se nebojte riskovat, máte-li tu možnost, a zkuste zahraniční krytí, případně dovoz zajímavého jezevčíka ze zahraničí. Lenka F a i r a i s l o v á